Dotykový displej infotainmentu v autě už dnes považujeme za standard, jejž postupně doplňují digitální přístrojové štíty, protože je pro výrobce ve finále levnější zabudovat před oči řidiče obrazovku než řešit technicky složitější a dražší budíky.
Poslední dobou se do vozů v základu dostává poměrně zajímavá technická oklika, která nahrazuje tovární dotykovou obrazovku (výrobce ušetří, vy koupíte levněji), protože si jednu takovou nosíte pořád u sebe. Řeč je pochopitelně o mobilním telefonu.
Možná si vybavíte např. Škodu Citigo, která zpočátku neměla tradiční displej multimédií, nýbrž držák na mobil, v němž pracovala škodovácká aplikace s potřebným rozhraním.
Podobnou oklikou se vydala také Dacia, která se rozhodla integrovaným držákem mobilu vedle displeje infosystému nabídnout řidiči možnost mít před očima funkce/aplikace, které by tovární rozhraní neumělo.
Ke konceptu šetření na displeji infosystému se nedávno vrátil francouzský Citroën, kde u základní C3 za 380 tisíc máte namísto obrazovky celkem stylový držák telefonu. Zbytek funguje jako tehdy u Citigo, tedy stáhnete si příslušnou aplikaci a je to.
Stejný recept se rozhodl aplikovat rovněž Opel u Frontery, avšak jeho přizpůsobení základní konfigurace působí spíše úsměvně. Přece jen palubní deska vozu sází na dva sdružené displeje.
Ovšem v základu za 550 tisíc máte pouhý přístrojový štít vsazený do velkého obalu a místo obrazovky infosystému jen plochou desku s držákem mobilu.
Na jednu stranu jsou taková řešení vlastně geniálně jednoduchá, jelikož v mobilech máme dneska vše potřebné včetně audioknihovny nebo navigace. Na stranu druhou působí mnohdy daleko lépe, když infosystém sice nic neumí (typicky u Ssangyongů), ale umožní vám zrcadlit mobil skrze aplikace.